18: Inteligentní manga a melouny

Možná, že právě od ní jsem poprvé slyšel prastarý příběh o královském lékaři.

Král se tázal svého lékaře: “Je někdo lepší než ty?” Lékař na to s úsměvem: “Můj bratr, Vaše veličenstvo.” Krále odpověď překvapila: “Jak to, že v tom případě není na mém dvoře? Podle toho, co říkáš, musí být nejlepším lékařem na světě! Na co se specializuje?”, pátrá král dále. Lékař: “Můj bratr, když mu někdo řekne, co jí, umí určit, jakou nemocí ten člověk bude trpět.” Krále odpověď potěšila a znovu se ujišťuje: “Takže tvůj bratr je nejlepší lékař v zemi?” “Ne, veličenstvo”, vrtí hlavou lékař. Král se diví? “Tak kdo je tedy nejlepší?” Lékař: “Mám ještě jednoho bratra. Tomu stačí, aby se na člověka podíval, a hned mu řekne, jaké jídlo mu chybí. Léčí tím, že doporučí jednoduchý pokrm, a člověk se uzdraví.” To už bylo na krále příliš, a tak se ptá: “A co ty?” Lékař: “Já jsem lékař královské rodiny. Stal jsem se jím proto, že jsem si vysloužil Vaši důvěru. Léčím až tehdy, když lidé skutečně onemocní a projeví se u nich naplno příznaky jejich nemoci. Pak jim dám léky, oni se uzdraví a já sklidím uznání. Proto jsem královský lékař”. V tom okamžiku král pochopil a povídá: “Od této chvíle budou tví dva bratři učit na našich lékařských školách …”

Konec tohoto příběhu by se měl stát pro nás právě počátkem, ale, naneštěstí tomu tak není. Když dnes vyslovíme slovo “medicína”, první, co nám vytane na mysli, jsou buď léky, nebo nemocnice. Praotcové medicíny však uvažovali zcela jinak. Věděli, že k udržení zdraví potřebujeme čtyři věci: čistý vzduch, čistou vodu, čistou stravu a čisté myšlenky. Čarak i Susrut zdůrazňují, že léky přicházejí na řadu až jako páté v pořadí.

Předtím, než můžeme odpovědět na otázku, jak se dobře stravovat, je třeba připomenout si několik věcí:

1. TO, CO JÍME, MÁ SPLŇOVAT PATERO POŽADAVKŮ

• růst – jídlo má zajišťovat růst tělesných tkání,
• obnova – jídlo má přispívat k obnově tkání,
• údržba – jídlo má udržovat stávající funkce a tělesné orgány,
• energie – jídlo má dodávat energii a sílu,
• ochrana – jídlo má zvyšovat obranyschopnost organismu.
• Takové jídlo je celostní stravou.

2. JE NEZBYTNÉ ZNÁT SVOJI TĚLESNOU KONSTITUCI

Proč je to tak podstatné? Než něco sníme, měli bychom vědět, zda jsme schopni danou věc strávit. Měli bychom znát svůj žaludek a vědět, zda tráví rychle, průměrně, nebo pomalu. Měli bychom vědět, zda máme nějaké zažívací potíže. Každý konstituční typ má totiž jiné trávení, jiné chuťové preference a jiné sklony. Každý z nás potřebuje udržovat rovnováhu organismu odlišným způsobem. To, co prospívá jednomu člověku, druhému nemusí dělat dobře. Vyjádřeno slovy Čaraka: “To, co je pro jednoho člověka nektar, pro jiného může být jed”.

3. ZNÁME-LI SVOJI KONSTITUCI A ZPŮSOB TRÁVENÍ, MŮŽEME SE TEPRVE ZAMÝŠLET, JAK SPRÁVNĚ JÍST.

K tomu potřebujeme vědět něco o chutích. Ve složité alchymii toho, co naše tělo hodnotí jako “zdravé” a “nezdravé”, nehrají rozhodující roli ani kalorie, samotné vitamíny a minerály, ani žádné jiné izolované látky jako bílkoviny, cukry a podobně. Příroda ve svém záměru nebyla ani tak macešská, ani tak hloupá, aby člověku pro udržení zdraví stanovila úděl počítání kalorií či milijednotek vitamínů. Vybavila nás mnohem jednodušším a krásnějším nástrojem, a to schopností rozlišovat chutě. Jak by tomu také mohlo být jinak, když sama Příroda, a nejen její “jedlá” část, hýří chutěmi. Naše tělo je tak vybaveno dokonalou inteligencí k rozpoznání toho, jak se máme stravovat. Tuto inteligenci má každá buňka našeho organismu, ale především náš žaludek. Když jsme nemocní, nemáme chuť na nic. Když máme horečku, saháme po hořkém čaji. Malým dětem na bolení bříška dáváme sladkohořké čajíčky. V zimě nám chutnají vice kořeněné pokrmy a více solíme. V horkém létě toužíme po chladivém účinku sladkého ovoce. Je-li jídlo příliš tučné, máme přirozenou chuť doplnit ho něčím kyselým nebo pálivým.

Stejnou inteligencí jako naše tělo oplývají i dary Přírody, které nám slouží jako potrava. Mango se v jižní Indii považuje za královské ovoce – nejen pro svoji lahodnou chuť, ale i pro svoje výživné a chladivé vlastnosti. Každé dítě ví, že v sezóně není nic snadnějšího než se manga přejíst  a dostat průjem. Mango však má na tuto příhodu v sobě “recept”. Prášek z vnitřního jádra pecky je totiž jedním z nejúčinnějších prostředků proti průjmu … Podobně inteligentní je i vodní meloun. Když jsem přišel na Západ, udivil mne zvyk vyloupávat z melounu semínka, protože právě ona chrání před průjmem. Podobných případů lze uvést mnoho.

Ájurvéda rozlišuje šest chutí – sladkou, kyselou, slanou, pálivou, hořkou a svíravou. Každé jídlo by mělo obsahovat všech šest chutí. Tyto chutě by navíc měly přicházet do žaludku v určitém pořadí – nejprve sladká, pak kyselá, slaná, pálivá, hořká a svíravá nakonec. Důvod je prostý – inteligence našeho těla se neomezuje pouze na rozeznávání chutí na jazyku. Chutě rozeznávají I naše trávicí enzymy, jež se vylučují v určitém pořadí. Nejprve se tráví sladké, potom kyselé atd. Podaří-li se vám, aby to, co si dáváte na talíř, bylo vyváženou kombinací všech šesti chutí, vykonali jste na cestě ke zdravému stravování to podstatné. Navíc zjistíte, že i při menších porcích budete mít pocit plného uspokojení. Po jídle zmizí pocit, že “byste si ještě něco dali”. Moudrost českých babiček, která říká, že nejlepší je jíst “od všeho trochu”, rozhodně není špatným receptem na zdraví.

Když přijedete do Indie, nabídnou vám prásád. Prásád je to, co někdo pro vás s láskou připravil. Považuje se za dar od Boha. Nedají vám nic hořkého, slaného ani svíravého. Bude to vždy sladké. Ájurvéda říká, že pokud nedostanete ochutnat alespoň malinko něčeho sladkého na začátku jídla, budete po sladkém toužit po jídle.

4. DŮLEŽITÉ JE VĚDĚT, ŽE KAŽDÁ POTRAVINA MÁ KROMĚ SVÉ PRVOTNÍ CHUTI JEŠTĚ TO, SO SE NAZÝVÁ VIPÁK

Vipák je účinek jídla po zažití. Například banán je sladký na jazyku, ale kyselý po strávení.

Se znalostí vipáku bychom se měli zamyslet and tím, jak potraviny a jídla kombinujeme. Některé potraviny jsou totiž podle svých účinků v žaludku vzájemně neslučitelné. Ájurvéda za tisíciletou existence prozkoumala všechny možné kombinace. Zná účinky piva, vína I slivovice. I mnohé hůře stravitelné potraviny, zkombinují-li se správně, mohou být našemu tělu prospěšné. Oproti tomu I ty nejzdravější pokrmy, z neznalosti nevhodně zkombinované, se mohou pro člověka stát “jedem”. Výsledkem špatné kombinace potravin je jejich nestravitelnost. V organismu se pak ukládají toxiny a oslabuje se trávení, což otevírá dveře nemocem.

Od té doby, co jsem začal žít na Západě, jsem si vždycky kladl otázku, jak to, že lidé v mé rodné Kerale jsou v porovnání kupříkladu s Američany tak zdraví a duševně čilí. Faktorů je mnoho, ale já bych rád poukázal alespoň na dva z nich, jimiž jsou čerstvost potravin a způsob jejich zpracování. Lidé v Kerale jí pouze čerstvě uvařená jídla. Na zbytky uchovávané do druhého dne, neřku-li po několik dní, prostě nevěří. Ve vědomí lidí tu stále žije odvěká moudrost. Rišijové nepotřebovali žádné laboratoře na to, aby věděli, že kvalita přechovávaného jídla se velmi rychlo snižuje. Pouze v čerstvém pokrmu je dostatek životní energie, jíž Ájurvéda říká prána.

Potřebujeme-li například máslo, dojdeme si do Tesca. Hodíme máslo do košíku a doma si ho namažeme na chleba, aniž bychom o něm dál přemýšleli. Neuvažujeme o tom, kolik práce do něj kdosi vložil, než se k nám dostalo, nemyslíme s vděkem na ty, kdo ho pro nás vyrobili. Způsob, jakým dnes jíme, v nás podporuje pocity netečnosti a odloučenosti.  V Kerale, zejména na vesnici, se v každé rodině vaří nejméně třikrát denně. Vždycky víte, kdo pro vás jídlo připravil a máte jistotu, že je uvařené s láskou. To je nejdůležitější, protože energie člověk, jenž jídlo zhotovuje, vchází do jídla právě tak, jako teplo ohně, na němž se jídlo vaří …

CO BYSTE TEDY MĚLI ZNÁT K TOMU, ABYSTE SE MOHLI ZDRAVĚ STRAVOVAT?

• Svoji konstituci a možnosti svého zažívání.
• Vlastnosti potravin – jejich chuti a účinek po zažití.
• Vliv potravin na dóši Váta, Pitta a Kapha.
• Jak potraviny kombinovat.

A JAK TOHO PRAKTICKY DOCÍLIT?

• Potraviny nakupovat, pokud možno, ze zdravých zdrojů.
• Vest své děti tak, aby uměly rozeznat, co je skutečné jídlo.
• Vařit si doma čerstvé a chutné pokrmy.
• Připravovat jídlo vždy s láskou.
• Jíst s radostí a vděkem za vše, co vám vesmír dává.
• Nejíst sami, nýbrž v dobré společnosti.