22: Slovo o vegetariánství

Nebylo by na tom nic pozoruhodného nebýt skutečnosti, že je juniorský mistr světa v cyklistice a vegetarián. Je to velmi bystrý, inteligentní a dynamický mladý muž. Když jsem ho poznal, zahřálo mne u srdce a řekl jsem si: “Tohle je skutečná naděje České republiky”. Rodiče jsem ujistil, že není čeho se obávat, ani že není nutné poslechnout naléhání trenérů na to, aby mladý šampión začal jíst maso. Mnozí světoví špičkoví sportovci jsou vegetariány. Při těžší živočišné stravě se značné množství energie spotřebuje na odbourání přebytečných bílkovin a tuků, místo toho, aby tuto energii mělo tělo k dispozici ke sportovnímu výkonu. Rostlinné cukry a škroby jsou oproti tomu zdrojem “čisté” disponibilní energie, jíž tělo může uvolnit.

Otcové Ájurvédy se svým hlubokým vhledem již před vice než dvěma tisíci lety předjímali věci, jichž jsme dnes svědky. Předvídali znečištění vody, vzduchu I potravin. Tvrdili, že většina nemocí bude způsobena tímto znečištěním. Stejně tak realisticky předpokládali, že na světě budou vždy lidé, kteří budou jíst maso. Na počátku 21. Století světové statistiky říkají, že asi jenom čtyři procenta světové populace se stravuje vegetariánsky. Jsou země, kde je vegetariánství téměř neznámé. Oproti tomu jsou země, kde je podíl vegetariánů výrazně vyšší než zmíněná čtyři procenta. V mém rodném státě se vegetariánsky živí kolem šedesáti až sedmdesáti procent lidí.

Pro jezení masa existují různé důvody. Někde je důvodem nutnost přežití, počítaje v to klimatické faktory. Na Západě bývá častým důvodem prostě jen mnohaletý návyk. Panuje zde také obava, že bezmasá strava není z hlediska výživy dostatečně hodnotná. Je-li však důvodem hlavně pohodlí mysli a rozmařilosti našeho žaludku za situace, kdy máme nadbytek všech jiných hodnotných zdrojů potravy, měli bychom se zamyslet. Od svých tibetských přátel z kruhů blízkých dalajlámovi vím, že duchovní vůdce Tibetu vyhlásil pro své krajany žijící v exilu doporučení postupného přechodu na vegetariánskou stravu. Učinil tak s ohledem na změněné životní podmínky svých lidí žijících v indické Dharamsale a na Západě.

Síla Ájurvédy spočívá v tom, že odráží skutečný život. Proto byly podrobně prozkoumány i vlastnosti všech druhů masa a popsány jejich účinky na lidský organismus. V ájurvédských textech se pro běžného člověka nikde nevyskytuje striktní zákaz požívání masa. V některých případech abnormálního tělesného vyčerpání se maso nebo masové vývary uvádějí jako jeden z možných léků. Na druhé straně však texty jednoznačně říkají, že vyhýbat masu se má ten, kdo ve snaze po sebezdokonalení a uskutečnění nejvyššího cíle kráčí duchovní cestou. 

Živočišná strava má několik aspektů, o nichž běžný člověk většinou neuvažuje, a proto se o nich zde zmiňuji.

Prvním z nich je zabíjení zvířat a způsob jejich chovu v převážné části průmyslově vyspělého světa. Když jako zdroji potravy, měla na mysli zvířata divoká, volně žijící, a domestikovaná, chovaná v rodinách. Rozumělo se, že zvířata, která se měla stát potravou, končila svůj život důstojným způsobem. Na různých místech naší zeměkoule existují stále společenství, v nichž je tradicí nejprve lovené nebo obětované zvíře na duchovní úrovni požádat o svolení a po ulovení mu vzdát patřičný vděk za to, že člověku dává své maso k obživě. To, co vypadá z pohledu západního člověka jako zaostalé rituály, je ve skutečnosti symbolickým výrazem hlubšího pochopení svázanosti člověka s přírodou a úcta k inteligenci, jež stvořila a udržuje život.

Ájurvéda, ani při své jasnozřivé vizi budoucnosti nepředpokládala současný stav, kdy jsou zvířata zabíjena masově a chována v podmínkách, které jsou týráním.

Druhé hledisko je ekologické. Už i v České republice byla publikována řada údajů ilustrujících ekologickou náročnost živočišné výroby oproti výrobě rostlinné. Jsem si jist, že zájemci o tuto oblast se mohou s důvěrou obrátit na Českou společnost pro výživu a vegetariánství. Zdrojem věrohodných informací je také kniha F.M. Lappého “Strava pro malou planet”.

Třetím aspektem je opomíjení lidské sounáležitosti a etický pohled na věc. Málokdo z běžných konzumentů masa ví, že průměrný Američan či Evropan živící se pravidelně masem spotřebuje pětkrát víc potravinových zdrojů než průměrný obyvatel tzv. Rozvojových zemí, jako je např. Indie. V rozvojových zemích spotřebuje člověk za rok v průměru asi 200 kg obilovin, zatímco v průmyslovém světě je to kolem 1000 kg. není to tím, že by obyvatelé Západu snědli pětkrát víc – velká většina obilí jde na výkrm dobytka pěstovaného na maso. Soucítíme-li tedy s hladovějícími v různých částech světa, měli bychom podporovat trend, který umožní snížení světové výroby masa a využití takto uvolněných zdrojů k výživě hladových. Toto je, samozřejmě, komplexní politicko-ekonomický problém, začít však musíme každý sám u sebe.

Čtvrtým hlediskem jsou účinky masa na lidský organismus. Pro mnoho lidí je to “nejhmatatelnější” důvod, proč se přiklonit k vegetariánství. Vede je snaha po zlepšení fyzického zdraví. Není pochyb, že používání masa v míře, která je běžná v Čechách a na Slovensku, není zdraví prospěšné. O dlouhodobých účincích masa na zdraví existuje už celá řada studií a jejich počet neustále roste. Konzumace masa zvyšuje riziko výskytu cévních a srdečních onemocnění I výskytu rakoviny. Nepovažují za svůj úkol pouštět se zde do dokazování zjevného. Bylo by naivní domnívat se, že maso z velkochovů, kde je zvířatům již od narození odpíráno téměř všechno, co živý tvor ke zdravému životu potřebuje, bude přínosem pro lidské zdraví. Epidemie BSE a dalších chorob nejsou ničím, co by přišlo z čistého nebe. Je to jen nepřehlédnutelný vykřičník na konci dlouhé řady varování. Velká část lidského společenství je až dosud ignoruje. Nezměníme-li přístup člověka k domácím zvířatům, lidstvo se z podobných kalamit nebude moci vymanit. Současné “řešení”, vedené snahou o udržení produkce  a exportu masa “přísnou veterinární kontrolou”, je nezralé a nevidomé. Svědčí o tom, že jsme se stále ještě neprobudili k uvědomění si skutečné role, jíž na Zemi člověk má hrát. Ještě jsme nedorostli do moudrosti a soucitu tvora hodného jména člověk.

Lidem, kteří žijí z živočišné stravy, není nutné jejich počínání vyčítat. Je ale třeba nenásilná, láskyplná a trpělivá osvěta. Pro mne je zarážející, když slyším od lékařů a kvalifikovaných dietologů, že maso je nezbytné pro vývoj dětského organismu. Smutné je, když v dětských poradnách stále ještě nutí maminky, aby svým šestiměsíčním kojencům báječně prospívajícím na mateřském mléce, začaly dávat masové příkrmy. Věřím, že s větší informovaností dojde v dohlednu ke změně. Přál bych místním lékařům, aby viděli v Kerale ty šťastné, živé a nadmíru bystré vegetariánské děti, z nichž vyrůstají tvořiví inženýři, o něž se přetahují západní softwarové společnosti.

Zajistit možnost vegetariánské stravy zejména ve školách bude vyžadovat značné úsilí. Všichni, kde se o to dnes snaží, mají moji úctu a podporu.

Je známo, že severní Amerika přijala víceméně nekuřáckou kulturu. Ne, že by tam lidé vůbec nekouřili, ale v porovnání s Evropou je počet kuřáků podstatně nižší. Veřejné prostory a restaurace jsou nekuřácké po celou dobu provozu. Práva nekuřáků byla stvrzena v poslední době i několika soudními spory s tabákovým průmyslem. Tento stav je však výsledkem vice jak dvacetileté trpělivé práce a vzdělávání veřejnosti. Podobně tomu bude I s vegetariánstvím. Zasazené semínko potřebuje mnoho času, než z něj vyroste mohutný strom

Několikrát jsem v Čechách okusil jídlo ve školních jídelnách, naposledy v jedné instituci pro mentálně postižené děti. Přál bych I českým kuchařkám z těchto jídelen, aby měly možnosti ochutnat to, co svým dětem vaří v chudých domácnostech v Kerale … navštívil jsem v Čechách také několik vegetariánských nebo polovegetariánských restaurací. Do jedné z nich jsem po několik měsíců chodil častěji ne oběd, protože jsem chtěl podpořit nadšené úsilí jejích zakladatelů. Restaurace však po čase zanikla. Zastánci vegetariánství by neměli zapomínat na důležitou věc. Jídlo má být zdravé, ale musí být chutné! Chceme-li někoho přesvědčit, aby se vzdal svého oblíbeného masa, musíme mu nabídnou něco chutnějšího. Teprve když ho nasytíme a on si opravdu pochutnal, můžeme začít přesvědčovat. Ostatně, výborně připravený pokrm přesvědčí sám. Dobrou službu vegetariánství prokazují příslušníci hnutí Haré Kršna. Byl bych rád, kdyby takových míst, kde lidé mohou potěšit své smysly I svůj žaludek vegetariánským jídlem, v Čechách a na Slovensku přibývalo.

Vegetariánství je v oblasti, z níž pocházím, přirozenou součástí života, starou jako lidské společenství samo. Vegetariánství na Západě je revolucí. Každou revoluci provázejí různé extrémy a v Čechách I na Slovensku panuje raně revoluční situace. Když hovořím o revoluci, nemám na mysli pouze viditelné konfrontace např. při prosazení legislativě příznivé pro vegetariány nebo snahy o změnu jídelníčku ve školkách. Mám na mysli změny v myslích lidí, kteří se rozhodli vydat se cestou vegetariánství. Jsem si vědom celé řady vnitřních konfliktů, jimiž řada těchto lidí prochází. Dilema se leckdy týká celé rodiny.

Otázky na vegetariánství jsou velmi časté jak při mých přednáškových setkáních, tak při mých konzultacích Vyslechl jsem matky, které samy přešly na vegetariánskou stravu, ale jejich dospívající ději ji odmítají. Přišlo mi několik zoufalých dopisů od žen, jejichž manželé jim, podle jejich líčení, ve vegetariánství brání. Dostávám ustarané dotazy lidí kolem šedesátky, jimž bylo řečeno, že mají přejít na vegetariánství. Ptají se, zda je to u člověka, jenž celý život jedl maso, možné, a jak to mají udělat.

Neprosazuji vegetariánství za každou cenu. Někteří lidé mi to zazlívají a těm, kterým jsem takto zvětšil zmatek v mysli, se omlouvám. Vegetariáni propagující neubližování zvířatům, kteří se přitom dopouštějí násilí sami na sobě a na svých blízkých svojí netolerantností, ode mne většinou necítí podporu, jakou by možná očekávali. Nenabádám k vegetariánství ani tam, kde vidím pouze slepé následování pokynů učitele, jenž ve svém důsledku vytváří nelásku a vnitřní napětí a ovlivňuje tak negativně zdraví a mentální stabilitu daného člověka. Nepodporuji vegetariánství jako prostředek sebeprosazování ani v těch případech, kde proti sobě staví matku a děti, nebo muže a ženu. Vnitřního míru a zdraví, k nimž je vegetariánství prostředkem, se nedá dosáhnout nahrazením jednoho druhu násilí jiným. Proto mohou ode mne někteří slyšet v souvislosti s vegetariánstvím věci, které je neuspokojí. Těším se však spolu se všemi, kde k vegetariánství dozráli v souladu se svou vnitřní potřebou a v harmonii se svým okolím a jimž jejich rozhodnutí přispívá ke štěstí a zdraví.

Vegetariánství je vznešenou a smysluplnou cestou, věděli k pocitu vnitřního klidu a sounáležitosti se všemi živými bytostmi. Duše těch, kteří jedí mase, je táž, jako duše vegetariánů – je to zářivý diamant. Když ke mně někdo přichází, dívám se pouze na krásu tohoto diamantu…