Žádný moudrý a zkušený učitel jógy nikdy netrvá na tom, aby jeho žáci šli při cvičení za hranici bolesti.
Na Západě si navíc stale ještě mnozí myslí, že mají k praxi jógy příliš daleko, nebo že pro ně jóga není vhodná. Souvisí to jistě s různymi chybnými názory, jež jsou mezi lidmi rozšířené, z nich některé tu uvádím:
Jóga je vhodná pro každého bez ohledu na věk, protože zlepšuje celkovou psychosomatickou rovnováhu organism. Tento posun přináší zlepšení fyzického stavu, zkvalitnění myšlenkového procesu, a tudíž celkovou harmonizaci osobnosti. Výsledkem je zvýšení celkové pohody a kvality života. Staletími prověřená jógová praxe je nejúčinnější známá forma psychohygieny. Navozuje v organism relaxovaný stav, vrací člověka k sobě samému a tím výrazně zlepšuje odolnost proti stresu.
Praxe jógy není cestou drastických omezení. Je to pomalé, postupné a láskavé rozvíjaní vnitřní intelligence našho organism. V okamžiku, kdy se začnou projevovat pozitivní účinky jógy, se tato intelligence sama ujímá řízení potřeb našeho těla a samovolně koriguje škodlivé zvyky. Počátečním požadavkem je pouze, aby naše jídlo bylo lehké a dobře stravitelné. Ájurvéda má zde velmi důležitou úlohu. Umožňuje člověku poznat, jaké jídlo je pro něj podle jeho typu a celkového stavu nejvhodnější.
Starší rišijové a jógíni si byli plně vědomi nerozpojitelné souvislosti mezi fyzickým tělem a myslí. Jóga proto nemůže být pouze fyzickým cvičením. Mysl naplněná hněvem nebo zlobou spouští v těle kasády škodlivých fyzických procesů, jejichž účinky nemůže vyrovnat žádné fyzické cvičení. Cestou je pouze zklidnění a ovládnutí mysli. První dva stupně osmidíné jógy, jama a nijama, nám prokazují nedocenitelnou službu: umožňují nám poučit se o tom, jakými myšlenkami, postoji a činy si škodíme. Můžeme tak vstoupit do dobrodružného procesu sebeobjevování. Z něj se rodí sebeléčení, a take se naplňuje samotný cíl jógy! Ájurvédská psychologie vede člověka ochotného k vnitřní změně velmi podobnými cestami.
Žádný moudrý a zkušený učitel jógy nikdy netrvá na tom, aby jeho žáci šli při cvičení za hranici bolesti. Do žádné pozice je “nestrká” ani je násilně neopravuje. Existují školy, které si počínají opačně, ale ty mají s jógou málo zkušeností. Fyzická dokonalosti pŕi provádění jógových pozci není cílem cvičení. Navíc klíčem k nabytí ohebnosti je dýchání a správná distribuce prány v těle, nikoli fyzické přemáhání. Pružnosti těla se sama o sobě po čase upraví. Za svoji praxi jsem viděl dost “neuvěřitelných” případů osmdesátiletých lidí, jejichž ohebnos se po několika měsících jógy velmi zlepšila. Ani nadbytečná váha není překážkou k zahájení cvičení, neboť nerozhodují ukázky výkonů, ale pocit vnitřní pohody.
Jóga není všelékem. U akutních onemocnění je nevhodná. U lidí s hlubší mentální narovnováhou bezhlavé vrhnutí se do cvičení nadělá víc škody než užitku. U chrnických onemocnění, kde je nutné vedení zkušeného a velmi znalého učitele, má Ájurvéda nezastupitelnou roli.
Strach z jógy a jejích účinků pramení z neznalosti. Důvodem nemusí byt jenom nedostatečná informovanosti o tom, co je jóga. Ten, kde má z jógy obavy, možná nepochopil skutečný význam učení vlatního náboženství. Může to být i důsledek předchozí neblahé zkušenosti. Nenechte se odradit, když narazíte na učitele nebo školu jógy, která vás neuspokojila. Hledejte poctivě, z celého srdce, a správná cesta vám nezůstane skryta.
Důvod propojení jógy a Ájurvédy vyjadřuje staré indické rčení, jež praví: “Člověk, který se oddává materiálním požitkům a snaží sa v nich nalézt uspokojení svých tužeb (ghógi), se posléze stává pacientem (rógi). Jeho utrpení ho postupně vede k poznání skutečných hodnot. V transformačním procesu se tak z nemocného stává jógín (jógi).”
Každé naše otevření se na cestě k lidskosti, každá laskavost, jíž projevíme svému bližnímu, je jóga.
Toto rčení je pro mě však vyjádřením i čehosi velmi krásného - že totiž jóga nezačíná ani nekončí kdesi za zavřenými dveřmi jógových center. Jóga je život sám a každý si ji neseme v srdci. V nitru každého hoří plamínek touhy po trvalém štěstí. Všichni směřujeme podle svých zkušeností a schopností ke sjednocení se skutečným proudem života. Toto sjednocení je Jóga. Naše směřování k němu je jóga. Ájurvéda nám při něm služí jako světlo usnadňující průchod obtížnými úskalími materiálního života.
Každé naše otevření se na cestě k lidskosti, každá laskavost, jíž projevíme svému bližnímu, je jóga. Jóga není nic, co by patřilo jedněm, a druhým ne. Jóga není patentem hinduismu, I když by ji někteří tak rádi viděli. Srí Šankara a Vivéiánánda byli oddáni pouze Pravdě a jejímu uskutečnění, nikoli náboženství. Jóga se odehrává právě tak v srdci toho, kdo pochopil hloubku Ježíšova učení, jako v srdcích těch, kdo s oddaností vzývají Kršnovo jméno. Jógu naleznete právě tak v dalajlámově učení o laskavosti, jeko ve slovech Mohamedových. Jóga je spojení směřující k jednotě. Rozdělování a ohraničování není jóga. Přestaneme-li říkat “já” a “moje” a začneme-li žít ve vědomí “my všichni”, uskutečňujeme jógu.
DR.GEORGE EASSEY: ESENCE ÁJURVÉDY
George Eassey (1955-2013) získal mezinárodní uznání jako “průkopnický velvyslanec ajurvédy”. Pochádzí z Keraly v jižní Indii z rodiny s bohatou lékařskou tradici. V sedmnácti letech sa stal žákem Gurua Nityia. Pozdejí pobýval v USA, kde dokončil studia pod přímým vedením Dr. Vasanta Lady, nejuznávanějšího učitele ajurvédy na Západě. V roce 1985 mu byla nabídnuta příležitost pracovat se světoznámým lékařem a publicistou Dr. Deepakem Choprou. Místo toho se rozhodl pokračovat ve studiu čínske mediciny v Novém Mexiku a v neformálním studiu tradiční ajurvédy v jižní Indii. Od roku 1997 žil v Praze, kde založil první ajurvédskou kliniku.
Označován jako "průkopnický velvyslanec ajurvédy", patří k první generaci lékařů a učitelů, kteří představili moderní ajurvédu západu. Od roku 1997 žil v Praze, kde založil první ajurvédskou kliniku.
Narodila se a vyrůstala v Paříži, no její pohled pořád směroval za obzor. Město, které ji vychovalo bylo její trampolína do velkého světa, kterým proléta s francouzským šarmem. Je inspiratívní sledovat jí.
ayurveda trails pvt | © 2018