31: Ajurvéda a vastu

V době, kdy jsem studoval u doktor Láda, jsme byli v neustálém kontaktu i mimo vyučovací dobu. Byl to typický tradiční vztah indického učitele a žáka, jak je zvykem v naší vlasti, jenom s tím rozdílem, že jsme se setkali na americké půdě. Ládovi mne přijali za člena rodiny a já jsem jim pomáhal starat se o děti a leccos zařizovat. Doktor Lád v té době ještě neměl řidičský průkaz, tedy věc, bez níž se v Americe neobejdete, a tak jsem ho často vozil, kam bylo potřeba. i při společných cestách jsem od něj čerpal cenné vědomosti, protože jsem měl příležitost sledovat ho při práci.

Jednoho dne mne požádal, abych ho doprovodil na návštěvu jedné rodiny. Doktor Lád před časem vyléčil jejích syna z onemocnění jater. Rodina se nedávno nastěhovala do nového domku a požádala ho, aby jim dům zhodnotil z hlediska vástu.

Vástu je tradiční indická nauka o architektuře a designu. Zahrnuje však v sobě mnohem víc, než co se na Západě v moderní době běžně považuje za součást architektury. Vástu je systém, v němž se snoubí nejen účelnost a estetika, nýbrž hlubší propojení s přírodou a duchovní rozměr stavby.

Zatímco Ájurvéda pečuje o zdraví člověka, vástu se stará o zdraví budov. Je to sesterská nauka Ájurvédy s kořeny v dávné védské minulosti. Její moudrost nám umožňuje vystavět si a zorganizovat obytný a pracovní prostor tak, aby se v něm naše celá bytost cítila pohodlně a pokojně. Aby nás fyzický obytný prostor harmonicky propojoval s přírodou a Vesmírem, čehož jsme součástí. Abychom v něm nerušeně mohli naslouchat hlasu svého nitra a obnovit si spojení se svojí pravou podstatou. Obytný prostor má být místem, jež nám dává a umocňuje naši fyzickou pohodu a zároveň vyživuje ducha.  Jinými slovy má být místem, odkud člověk čerpá svoji sílu.

Po příjezdu na místo doktor Lád hned poukázal na některé stavební nedostatky – nevhodné umístění hlavního vchodu, kuchyňského sporáku a komína. Pak vysvětloval, jak má být správně orientovaný obývací pokoj. Při vstupu do ložnice se pozastavil nad šatníkem.Byl to mohutný, na zakázku vyrobený kus s velkým zrcadlem. Doktor Lád svým přátelům vysvětlil, že v ložnici je zrcadlo nevhodné, neboť ruší klidný spánek. To hlavní však teprve mělo přijít. Doktor Lád se najednou na hodnou chvíli odmlčel. Napjatě jsem sledoval, co bude následovat. Vypadal teď stejně, jako když se na počátku každého vyučovacího dne hroužil do modlitby. Po chvíli se ke mně naklonil a tiše i povídá: „Sudhámdží, pod námi je pohřebiště.“ Přesto, že jsem s doktorem Ládem už zažil ledascos, tohle bylo i na mne trochu moc. „Jsou tu duše, které neodešly v pokoji a nebyly řádně pohřbené“, pokračoval po chvilce, nyní už nahlas, aby ho slyšeli i ostatní. Všichni jsme na doktora Láda chvíli nechápavě zírali. Zbytek naší návštěvy byl poznamenán vzrušenou rozpravou majitelů s mým učitelem. Dům byl součástí nové luxusní zástavby na samém okraji města a měl hodnotu přes milión dolarů. Podle doktora Láda však nebyl vhodný k bydlení.  

Přirozeně mne zajímalo, jakou dohru bude mít naše návštěva. Majitel domu vzal upozornění velmi vážně. Neváhal vynaložit čas a peníze potřebné na průzkum v místních archivech. Tajemné prohlášení doktora Láda tak zakrátko dostalo konkrétní obrysy. Rozvojový projekt se skutečně odehrával na pozemku, pod nímž se nacházelo staré indiánské pohřěbiště. Bylo to místo, na němž došlo k zavraždění desítek původních obyvatel bílými přistěhovalci. Po získání těchto informací požádal majitel místní úřady, aby provedly na pozemku archeologický průzkum. Vykopávky záhy potvrdili intuici mého učitele. Na místo jsem ho pak doprovázel ještě jednou, aby na žádost majitelů provedl přímo na zahradě za mrtvé posvátný obřad. Přesto však byl jednoznačně přesvědčen, že těla zesnulých je nutné pohřbít na jiném místě, a to v souladu s indiánskou tradicí. Navrhl proto majiteli domu, aby se spojil s indiánským šamanem, který by provedl obřad k uctění duchů zemřelých. Chtěl, aby byl další osud nemovitosti předán do rukou původních obyvatel. Majitel rady uposlechl a za krátkou dobu se svojí rodinou skutečně odstěhoval.  Zanedlouho byl z rozhodnutí místních úřadů další rozvoj obytného komplexu zastaven a na pozemcích už nebyl postaven žádný nový dům.

Tradice vástu vychází z předpokladu, že země je živoucí organismus, z něhož se rodí a vyvíjí ostatní život. Životní energie obsažená v zemi se nazývá vastu. Ostatní formy života i to, co považujeme za neživé, obsahuje tutéž energii.  Stromy, rostliny i to, co stvořil člověk, jako budovy a sochy, jsou prodchnuté životem.  Naše obydlí, jež nám poskytuje ochranu a podporuje náš život, se také označuje jako vástu.

Člověk je v neustálém kontaktu s nejrůznějšími druhy energie, ať už je vnímá, nebo ne. Svojí energií a prostorem, jenž obývá, je propojen s ostatními formami života. Je součástí vesmírného pohybu probíhajícího v cyklu života a smrti, známého jako čas. Vesmírnou energii se člověk od nepaměti snaží přizpůsobit tak, aby byla příznivá pro lidský život. Toto usměrnění se děje v rámci prostoru a času. Rytmus a řád prostoročasu v tradičních naukách Indie, včetně vástu, vyjadřovali matematickými pravidly. Matematika tvoří také základ sánkhjové filozofie, z níž vychází Ájurvéda. Sladí-li se přírodní energie s energetickým tokem člověka, vytváří se mezi člověkem a jeho okolím harmonické propojení podporujíci života a zdraví. To nám ukazuje Ájurvéda i vástu.

Obydlí je naším rozšířeným tělem, širším příbytkem naší duše. Měli bychom tedy dbát o jeho zdraví stejně, jako si hledíme svého těla. Tento prostor je zároveň naším minivesmírem a zároveň jakousi vstupní branou do okolí. Měli bychom z něj učinit propustnou membránu všech harmonických kosmických vibrací, a zároveň dbát na to, aby vibrace neharmonické, které k nám proniknou, mohly volně proudit a nikde nestagnovaly.

Vástu, podobně jako Ájurvéda, nás vede k tomu, abychom nezapomínali na božskou podstatu stvoření.  Obě nauky nás nabádají, abychom při každé své činnosti respektovali koncept pěti základních prvků - Éteru (prostoru), Vzduchu, Ohně, Vody a Země, z nichž se všechno skládá. Vástu dbá na to, aby fyzická orientace prostoru, v němž se pohybujeme, odpovídala zákonům jejich působení. Ctíme-li na pět prvků při stavbě svého obydlí, jejich harmonie působí souladně na pět prvků v lidském těle. Vástu dbá na to, aby při stavbě nové budovy měl každý z pěti prvků na pozemku zajištěno místo, jež mu podle vesmírných pravidel náleží. Vytváří se tak předpoklady pro udržení rovnováhy tří dóš v organismu.

Převládá-li v typu člověka kupříkladu Váta, udělá dobře, nebude-li spát ani trávit většinu pracovního času v severozápadním kvadrantu domu, jenž souvisí s prvkem vzduchu. Podobně člověk typu Pitta by měl omezit dlouhodobý pobyt v jihovýchodním kvadrantu příslušejícímu prvku ohně. Člověk typu Kapha by neměl spát trvale v kvadrantu severovýchodním, jenž ovládá živel vody. Povzbuzení sattvických vlastností naší mysli se dociluje zejména prostřednictvím správné péče o severovýchodní kvadrant domu.

Budovy postavená podle principů vástu má na člověka pozitivní vliv ve fyzické, psychické a duchovní rovině. Dodržením správných zásad využití prostoru, osvětlení, barev a tvarů, cirkulace a ventilace se dociluje funkčnosti, pohodlnosti a estetičnosti.  Správně řešený prostor vytváří duševní pohodu a harmonii, odstraňuje napětí a posiluje přátelství.

Respektování duchovních pricípů stavby probouzí a povzbuzuje v obyvatelích touhu po poznání smyslu života a po vnitřním vědění. Vástu neznamená jakýsi zázračný návod na štěstí a prosperitu. Představuje fyzický, psychologický a duchovní řád vystavěného prostoru a jeho souznění s energiemi vesmíru.

Ruku v ruce s mohutnou renesancí Ájurvédy probíhá v posledních letech i oživení vástu. Obojí odráží sílící potřebu a touhu člověka navrátit se k většímu souznění s přírodou a přiblížit se vnitřnímu klidu.  Propojení Jógy, Ájurvédy a Vástu nabízejí modernímu člověku krásné, časem prověřené, jednoduché, a přitom účinné možnosti, jak této harmonie a klidu dosáhnout.